"Wjesele dźensa so zetkawamy tu, přećelstwo hajić ze zhromadnej rejku. Spěwy njech zaklinča přez cyłu žurlu. Starosće tak so wšitke zabudu.
Hercy, nětk hrajće najrjeńše pěsnički! Bratře, wzmi holčku a spěšnje to rejki! Korčmarjo, nalij nam naše šklenički! Pijmy strowosći!
Kajka je to radosć w našej młodźinje! Stari čuja žadosć, być jónu młodźi šće.
Hdźyž b'dźe swjedźeń nimo, praji kóždy z nas: Schadźować so chcemy prawje husto zas."

Ty falešná frajárko, ty falešná frajárko, cos mě včera večer, cos mě včera večer, cos mě dala za pérko, cos mě včera večer, cos mě včera večer, cos mě dala za pérko.

Měj si také pérečko, měj si také pérečko, když máš nadevšecko, když máš nadevšecko, když máš radši vínečko, když máš nadevšecko, když máš nadevšecko, když máš radši vínečko.

Nebudeme vodu pít, nebudeme vodu pít, máme dobré vínko, milá Kateřinko, budeme si dobře žít, máme dobré vínko, milá Kateřinko, budeme si dobře žít.